Normálně jsem vstala, udělala takový ty rádoby důležitý věci, pak sedla k notebooku, pak ho zaklapla a strčila do tašky a vyšla na bus 703, čili v pohodě (bereme-li v potaz, že jsem měla mít na sedmou). Došla jsem do školy, pozdravila se s Janou a Aničkou, vzala si bačkory a nechala se Ondrou, kterej jel se mnou, dotáhnout na vlakovou zastávku. Koupila si lístek a počkala na Nývlta, učitele.
Ve vlaku jsem seděla s těmahla dvěma, ty dvě holky z kvarty se usadili někde jinde, nevím. Vytáhla jsem notebook a podala ho Ondrovi na nastudování ochanejch prvků bankovek a sama si přitáhla Nývltovy papíry, plus vypsala si z nich podstatný věci na svůj. Po tom, co se mi notebook dostal zase do ruky, jsem zjistila, že mi tu nejdůležitější stránku zavřel, seknul mi dvě písničky ze čtyř a ty zbylý dvě poslouchal (hlavně Gigi D'Agostino: Blablabla, z toho byly nehorázný výgeby), no nic, pohoda. Zjistila jsem, že jsem byla asi jediná, kdo se na to aspoň trochu učil (a i tak jsem uměla nejmíň xD)
Pak se vystoupilo a labyrintem cestiček v labyryntu chodníku Jablonce se došlo (ehm, dopadalo?) do DDM Vikýř. Všichni jedli, jen já ne, páč jsem měla žvejku a nemohla najít koš T.T Pak jsem šla ven a hodila ji do sněhu, no. Ale jíst jsem stejně nestihla.
Nebyla jsem v seznamu na podepsání. Ty paka mě tak prostě nechtěli! (A já se jim ani nedivím) A pak strašný papírování kvůli proplacení 11(!) korun za jízdný xD
Samotnej test? Všichni čtyři u jednoho stolu, jenom jsme to prolítli a skoro všechno vynechlali s tím, že to nevíme. Hotovo do deseti minut, měli jsme na to 90. Chybička, no. Tak jsme to teda zkoukli podruhý, něco dopsali, něco doopsali... potřetí... půl hodina pryč... chtělo se nám spolu kecat, ale nesměly jsme. Pak nám rozdaly pitíčka a sušenky, tak jsme rozdělali aspoň to. Pak přišel Nývlt "Hele, vy už máte hotovo?"
Já: "Myslíte hotovo, nebo napsáno?"
Následoval příjemný výbuch smíchu, kterej jsme všichni tak potřebovali.
Tak jsem teda popadla testy nás všech a odnesla je. Koukali na nás dost ohromeně, všichni. Asi jsme vypadali jako děsní géniové, ale ono to má bejt spíš vypatlanci. Nevěděli jsme totálně nic.
...Kdo má tušit, že to byla NEWYORSKÁ burza a padla 1929?! (Dala jsem washingtonská a 1928 xD)
Pak jsme mrzli na zastávce vlaku a povídali si o Scary Movie a všemožnejch dalších parodiií. Nývlta dostávaj do kolen mimozemšťané, co čůraj z prstu, fajn vědět.
Ve vlaku jsem mu pouštěla právě ono Gigi D'Agostino: Blablabla :D Prej, že on zas pouští v hodinách Grazy Froga, někdy. Toho teda nemusím, ale Nývlt je cool ^^
Pak jsme vystoupili a s Ondrou šli na bus. Jemu přijel po dvaceti minutách a mně... po hodině a čtvrt. Na totálním mrazu. A hádejte co? V tom autobuse pak byla ještě větší zima.
Matka mi pak naservírovala kmínovku a já se teď tulím k hrnku čaje. Před šestnácti minutama jsem měla vyrazit na bus. No co. Půjdu na ten, co mi jeden za patnáct minut. I když se mi na ten klavír strašně nechce.
Ale nemusela jsem jít na sedmou a nepsala písemku z matiky, na kterou se tak můžu v klidu naučit. Počkat...
v klidu?!
Zase jsem k sobě pustila Satu. Je to vlastně fajn. Dokazuje to, že taky možná něco dokážu.
Nemůže to bejt tak těžký.
Nesmí.
Čao, děcka!
Žádné komentáře:
Okomentovat