pátek 19. října 2018

Střípky tak nějak za poslední tři roky (posted '18)

Ello,

haha, tohle je jako, no. Jak to říct. Zítra, respektive už dneska, mě čeká zápočtový test ze statistiky (ano, v půlce října) a do toho jsem nemocná, takže považuju za zcela logické, že jsem otevřela blogger s myšlenkou vyskytnout článek.

Respektive. Myšlenku vyskytnout článek mám už nějaké tři měsíce, ale samozřejmě, že ta myšlenka začne nabývat na neodbytelnosti v momentu, kdy bych ji potřebovala odbýt co nejvíce, respektive kdy bych se potřebovala zabývat jinými věcmi (nějak moc vyjmenovaných slov na b). Jej, závorka. Už jsem dlouho nenapsala žádnou závorku. Okay, naposledy v eseji pro Lvíka. Kterou jsem psala v pondělí. No dobře. Ale chápeme se. Člověk v chatu či dokonce v běžné konverzaci závorek moc neužije, což je škoda, závorky jsou supr - i když teď jsem si vzpomněla, že se snoubenkou používáme v běžné konverzaci meme "one (1)", takže vlastně... vlastně jo, no.

No, a takovými věcmi se moje mysl zaobírá v fever někdy kolem jedné hodiny ráno před testem, ano.

Inu, každopádně, byla jsem se juknout (!!) do posledního střípkového článku, abych zjistila, jaké má vlastně náležitosti a obecně co tam tak vlastně jebu, přičemž jsem zjistila, že onen poslední střípkový článek byl postován v roce 2015...??? A já si původně do nadpisu napsala "střípky za poslední rok", haha. No, tak si nic, no. Čas strašně rychle běží, když se člověk dobře baví (a je obklopen těmi správnými lidmi).

Ještě jedna odbočka, teda vlastně... příbočka? Jak se tomu říká, když se v myšlence vrátíte zpátky, protože jste ji předtím nedokončili? Smyčka? Kytička? Ne ne, tohle není ani Chelčický, ani Pilař. Hm. No co už. Každopádně, důvod, proč mi nápad napsat článek ležel v hlavě už takovou dobu, je proto, že co jsem po Danielovi hodila mobil, protože mě nasral, a mobil tím pádem uvízl na tři týdny v hospodě (...Danielova chyba, že seděl tak blbě, ok, já jsem po něm ten telefon potřebovala prostě hodit, nemůžu za to, že seděl jako píča), byla jsem bez Instagramu (ty vole hrůza), který do té doby plnil funkci Střípků, když se nad tím zamyslím. Takže ne, střípkování mě neopustilo, jen nabralo jinou, neblogerskou podobu. Svým způsobem je to tam přehlednější a funguje to víc jako galerie a tak. Plus se tam dají stalkovat 5sos. Don't blame me.

Takže, vracím se k tomu, od čeho jsem se odběhla vrátit, a navrácená do momentu svého odvrácení (nikoli od bohů, Zouis 4eva) reportuji, že jsem se při svém výzkumu dozvěděla, že správné Střípky obsahují někdy v úvodu (což už jsem tedy prošvihla, ale píšu to po třech letech, mám právo na to jebat si vlastní články (tedy, to jsem měla i tak, člověk má tak trochu právo zjebat si vlastní život, i když, not worth it, jak by řekl-neřekl Jack, kdyby to bylo reverse, což mi připomíná, že mám v mrazáku novou zmrzlinu, kterou jsem ještě nevyzkoušela, ale není mi dobře, takže si ji nedám) takže se budeme muset smířit s tím, že úvod není úvod, a nebo přijmeme fakt, že úvod vůbec neuvozuje téma, ale je sám o sobě statí... což je blbost, a nebudeme tu jebat lingvistiku nebo co to je za obor, protože to není obor můj - ty vole, tuhle větu už nedokončím, aby dávala smysl, ale tak, můžu to zkusit, no) nějaké to video s hudbou. Tak. Měla bych to raději vytknout do závorek než pomlčkami (haha, vytýkání!! statistika!! zítra umřu. jupí!) Ha, vidíte, závorky všechno řeší a mi se to dokonce podařilo vytknout správně. Takže ta původní věta je "(...) správné Střípky obsahují někdy v úvodu nějaké to video s hudbou." No to je snad přeci každému jasné.

Inu, ta hudba.


Řeknu vám, nebyla prdel to zvolit. Jednak momentálně poslouchám 6 hodinovou komplici (...to má být kompilaci, ale přišlo mi to vtipné, tak jsem to nechala) studující hudby (eh, to je blbý překlad - jako ne, že ta hudba studuje, ale že ta hudba je na to, abych já studovala. Hudba pro studující. Hudba pro studium. Na studium. Ke studiu! Hudba ke studiu. Tak. Ale já stejně nestuduju, takže jebat, haha), no a v posledních pár dnech jsem zase obsessed by I See Fire od Eda Sheerana, což je proto, že jsme před nedávnem zkoukli celého Hobita a první dva díly LOTRa, no a pak se taky tak poslední půlrok hodně vracím k FOB, plus jsem začala konečně poslouchat The 1975, no a třeba Love Me je fakt mood,  a taky jsem objevila Tokia Meyerse (doufám, že to dobře skloňuju), který je fakt supr, PLUS NOVÉ ALBUM KESHY, BOHA JAK JSEM MOHLA ZAPOMENOUT NA KESHU?? JAKO SONG PRAYING?? ME FEELS?? WOMAN? IM A MOTHERFUCKING WOMAN, BABY THATS RIGHT, I DONT NEED A MAN TO BE HOLDING ME TOOO TIGHT?? SONG I NEED A WOMAN TO LOVE, THE GAY HYMN??? JFNDGJSFDKN Ale nakonec jsem tam jebla první song z nového alba 5sos, který na mě vyjel, protože jo, jsem z nich pořád v piči, což vůbec není dobré, ale vůbec, vůbec není dobré, haha. A chci jet na koncert, ale ti dementi nejedou do Vídně ani nějakého jiného normálního města, a snoubenka se mnou do Paříže ani Madridu jet nechce, což chápu, 10k je 10k + Francouzi nejsou nic moc, no ale ty vole, já je chci?? A Kodaň už je vyprodaná, samozřejmě, stejně jako Stockholm nebo co to bylo. No takže doufám, že pojedou něco znovu, protože jako, ta kapela byla vždycky tak nějak, no, teplá, ale teď je to skoro The Gay, so. Jako sorry, ale Luke s těmi zlatými stíny na MTV, oh yas. + gelové nehty zdarma. To nemluvím o tom, že má Calum na noze vytetovanou iniciálu svého boyfrienda a skládá songy o tom, jak by raději doma šukal, než by šel slavit Valentýn někam ven (relatable) a následně o tom, jak když už šuká, slyší ho u toho celý hotel. Relatable. (Songy Valentine a If Walls Could Talk, btw).

Moje kočky (které jsem ukradla) jsou fascinované mými novými minizvýražňovači z eBay, což chápu, já taky, ale teď si tu s nimi hrají, a já s nima, místo toho, abych nimi (zvýrazňovači, nikoli kočkami) podtrhávala skripta a kreslila srdíčka a kytičky vedle příkladů (je to to jediné, co mi s těmi příklady jde). Boha, statistika je zlo. Jako, mít na mém oboru jako vyhazovací předmět zrovna statistiku je fakt trochu napiču. Už chápu tu frustraci, jež bývala loni vyjadřovaná po všech nástěnkách studenty druhého (potažmo třetího) ročníku. Teď jsem druhý ročník já, a ty vole, prvák byl úplně zlaťučký, nynyny. To mi připomíná, že bych si měla napsat zadání bakalářky. Haha. Fuck.

Raději jdu spát.

(článek možná bude někdy dopsán)