pondělí 28. ledna 2013

Knihy v mých myšlenkách Počtvrté - Smyčka


[Přeneseno, původně 15. listopadu 2012]




Kodži Suzuki - Smyčka

Přeložil David Petrů
(A tu dokonalou obálku navrhl Ivan Brůcha, btw.)
Vydala Eromedia Group k. s. - Knižní klub v Praze r. 2008
(Seženete v Levných Knihách)
(Nechápu, má 336 stran a tvrdé desky..? Miluju japonce.)
(Ona mě FAKT nakazila závorkováním, pomoc...)

1) Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?
a) má naprosto dokonalou obálku
b) byly jsme s Janette v Levných knihách a ačkoliv jsem měla doma 6 knih z knihovny, měla jsem prostě chuť pořídit si nějakou další, krom toho jsem si zapomněla vzít nějakou k ní, ehm *závislák*
c) znám autora
d) oslovila mě ukázka na obalu knihy
e) ...a ta obálka je FAKT hezká

2) Definujte knihu jedním až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným)
Touha po poznání
(Vím, že to jsou tři, ale budeme se tvářit, že předložky se nepočítají, protože Být mimo mi nepřipadá tak výstižné.)

3) Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem)
Hledat/Nechápat
(Ehm, vyberte si dle libosti, já to nedokázala, pardon.)

4) S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěla nebo naopak nechtěla být
Eeeeh. Nechtěla bych být Reiko. Nebo Mačiko. Nebo Kaoru. No dobře. Nechtěla bych být nikdo. Zase. Ačkoliv si začínám všímat, že to je nejspíš znak dobrejch knížek, a i to tak nějak dává smysl. Důkaz, že postavy jsou realistické, každé mají svoje pro a proti, svoje důvody a pohnutky, svoje smutky a radosti, každá postava žije svůj život jak nejlíp umí nebo neumí. Tak jako normálně. Kdyby mi někdo nabídnul se teď převtělit do kohokoliv, asi bych stejně zůstala sama sebou - copak je na tom někdo jinak než já? Blbost. Takže asi tak.

5) Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum
Záhadnost. Nepředvídatelnost. Okej, většina věcí mi sice došla ještě před tím, než došlo k jejich objevení, ale většinout to bylo docela těsně před tím, a to se mi jen tak nestává a je to velké plus. Líbí se mi taky spád děje - já osobně si na tohle dost potrpím, nesnáším, když někdo protahuje naprosto zbytečnými popisy a Suzuki tohle nedělá. Věnuje se myšlenkám, pocitům a ději tak nějak stejně a ostatní, jako flashbacky a popisy hodí prostě, když je potřeba.

6) A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovateli/spisovatelce), ale třeba i v chování postav
Mačiko. Vytáčela mě. Strašně moc. A to je prostě to, že nemám ráda tu postavu, ale jinak je naprosto v pořádku a není to nic proti Suzukimu. Na druhou stranu je mi jí strašně líto. Ale stejně mě vytáčí, hah.
Někdy jsem si taky říkala taksakrakdyužKaroutoupojebanoupouštíprojede, ale uznávám, že asi nejde jen tak říct 'Po pěti dnech cesti, kdy urazil nějakých dva ticíce kilometrů...', už tak dost přeskakoval, když se nic nedělo. (Za což má můj dík. ProJashina, nemám problém s dlouhými věcmi, jen ať nejsou dlouhé zbytečně.)

Konečné hodnocení knihy?
Nom, vlastně nemám nic moc co vytknout, i když je tam pár věcí, o kterých si myslím, že by se to bez nich klidně obešlo, a taky se nevyznám ve všech těch věděckých pičičorinkách, ale... 95%, a to jako fakt ^^
(Huahuhaaa, že bych začínala mít na knihy dobrý odhad? Možná si zas někde něco vezmu z vlastní intuice, ne jen pořád na doporučení ^^)

Fotka na konec: (Že je ta obálka dokonalá? ŽEE JEE TAA OOBÁÁLKAA DOOKOONAALÁÁ?!)


No, uznávám, že na fotce to tak nevynikne *pláč* Ale i tak. Kdo řekne, že je ošklivá, sežerou ho gumové veverky.


Ukázka na zadních deskách, kdyby měl někdo jako zájem.

Žádné komentáře:

Okomentovat