Aby bylo jasno. Jedná se o ukázku, jak Hifina standartně píše. Když totiž nejsem s něčím spokojená, hned to nesmažu, ale odcentruju to dolů a nad tím začnu psát znovu, abych z toho, co se chystám smazat, mohla trochu čerpat v novém pokusu. Navíc píšeme do jednoho dokumentu, takže na mě pak Aki na konci reaguje, čili, no... takovéhle... podivnosti... pak vznikají dost často. Ehm.
Čtení na vlastní nebezpečí, je to děsně sprosté, protože když píšu, pořád nadávám. A to dost.
Ok. Jdeme na to.
SRAČKY
STRANOU.
HELP
JSOU ČTYŘI RÁNO A JÁ NAPSALA VELKÉ HOVNO A CHLAPEC MI POŘÁD
JEŠTĚ PÍŠE
Naruto
se skutečně poslušně nehnul z postele, přesně, jak po něm
Sakura chtěla. To mu ale nezabránilo se na ní posadit, poskládat
nohy do tureckého sedu a vyhlédnout ven z okna.
Konoha
se rozkládala daleko a vypadala... šťastně. Se všemi těmi
paprsky tančícími po střechách budov a dětským smíchem, se
spoustou parků a stánky vonícími zmrzlinou.
nope
nope nopity nope
Do
okna Konožské nemocnice zafoukal jemný letní vánek a pokusil se
alespoň trochu zchladit Narutovy rozpálené tváře. Ne že by tom
plavovlasému chlapci nějak zvlášť záleželo. Zvykl si nevnímat
ani příšerné vedro, které škvařilo mozek a zbavovalo jej
funkce normálně přemýšlet, ani mrazivý chlad, který svou
ledovostí až pálil. Prošel si peklem, celé dny balancoval na
vrcholu nejostřejších vrcholů, strávil týdny nepřerušeným
tréninkem, při kterém musel kontrolovat stovky svých já
najednou.
Ale
nic z toho nestačilo.
Povzdechl
si a znovu vyhlédl z okna. Vítr trochu zesílil a zanesl k němu
NĚJAKOU PIČOVINU JÁ NEVÍM
Tak
mě napadá, že bych si měla jít vyžehlit. Ale nevím, jestli to
ve tři ráno není moc blbé.
Bylo
to… dlouho. Naruto už se ani nepamatoval přesně, kolik dní
uplynulo od doby, kdy se naposledy za své přítomnosti v Konoze
cítil jinak než příšerně. Svým způsobem bylo nejlepší být
někde na misi - ať už na té, co mu zadala Tsunade, nebo na
nějaké, jež si sám vytyčil, protože se zdálo, že by mohla
vést k Sasukemu.
HOVNO
VŠECHNO ZNÍ DĚSNĚ
jebu
na toooo
V
konoze ještě stále trochu foukalo. Jen díky tomu se dalo vyjít
odpoledne ven, aniž by se všichni UŠKVAŘILI JAKO POJEBANÍ HUMŘI.
Naruta
taky bolelo bříško.
Kecám,
měl hlad jako svině a proto nedočkavě čekal na ramen.
Až
mu spadne z ramen.
Tralala.
Yay.
actually
i kinda took screenshot of it.
of
what, love?
babe
talk to meeeh?
WHAT
SCREENSHOT HEY
Jsi
kouzelná, love :D
seru na to.
ser.
OdpovědětVymazatOh. Proces vzniku uměleckého díla v přímém přenosu, to se mi líbí.
OdpovědětVymazatPojebaní humři.
uměleckého díla *padla na zem*
Vymazat