středa 17. června 2015

Kdesi uprostřed ničeho

pod rozvalitou horou
kdesi uprostřed ničeho
leží poklad s velkým tajemstvím
jež se třpytí v mincích
a hází odlesky, které oslepují
a tak lidi začnou aspoň na chvíli nadávat na zlato
ale nevšimnou si slunce
ne že by se dalo vypnout ale
možná bychom mohli utéct
a skrýt se v hluboké noře
útěky z reality byly vždycky dobré
a dobrá dovolená nikdy nebyla u moře
nic to neznamená
a možná proto se tak smějeme
mluvíme v metaforách
protože jsme na tenhle svět příliš vážní
a nic moc nezvládáme
ani proklít

4 komentáře:

  1. a ve vší tý vážnosti vlastně už nezvládáme ani brát vážně to důležitý.

    OdpovědětVymazat