Love ya!
Aby bylo jasno. Přirozeně mě
nejednou napadlo, jaké by to bylo a co bych dělala, kdyby některá
z té přemíry postav z knih ožila přímo před mýma očima.
Ještě častěji mě napadalo, co kdybych se do té knihy nějak –
ale řešit jak už mi samozřejmě nepřišlo dost důležité –
dostala já. Tahle myšlenka mě popadala převážně přímo při
čtení, případně hned po něm. Zjevit se a všechny zachránit,
říct radu, prozradit záměr nepřítele, dát napít, ukázat
cestu a pořád do toho stíhat oplývat nejlépe elfí krásou,
nejrychlejším koněm a ledovým výrazem. Dokonalá Mary Sue.
Jenomže všechna moje setkání s
neexistujícími osobnostmi končila tam, kde končily také možnosti
mojí fantazie, ať už to byly výmysly, sny nebo v pár případech
i povídkové fanfikce. Nikdy jsem nepatřila k těm, kteří by tím
trpěli, ale je pravda, že mi vlastní život připadal leckdy nudný
a suchý. Přesto jsem byla realistická a neočekávala nemožné.
Proto prostě nedokážu pochopit, že
teď sedím v cukrárně naproti Lisey Landonové, která, ačkoliv
je z masa a kostí, pochází docela určitě z Kingova Lisey's
Story. A teď nijak nenarážím na to, že nevím, že by měla ráda
sladké a přesto sedíme tady. Ostatně, ona má před sebou jenom
kapučíno a obložený chlebíček, docela maličký, na rozdíl ode
mě, snažící se uklidnit hned dvěma karamelovými řezy a kakaem
s kopou šlehačky.
„Jsem ráda, že jste přišla,“
promluví konečně.
„Tykejte mi,“ reaguju hned. A je mi
jedno, že je to nepatřičné a drzé.
Přikývne. „Líza,“ podáme si
ruce. Jako bych to nevěděla. Mlčím. „A vy?“
„Jak chceš,“ pokrčím rameny. „Každý mi říká jinak. Můžu být klidně Scot, jestli ti to vyhovuje.“ Protože jsem si naprosto jistá, že tu teď sedí právě proto, že jí chybí manžel.
„Jak chceš,“ pokrčím rameny. „Každý mi říká jinak. Můžu být klidně Scot, jestli ti to vyhovuje.“ Protože jsem si naprosto jistá, že tu teď sedí právě proto, že jí chybí manžel.
„Scot je...“
„...mrtvý.“
„Já vím.“
„Kdo jiný.“
Napije se kávy, já naberu na lžičku
kousek zákusku a strčím jej do úst. Karamel miluju.
Zvedne ke mně smutné oči. „Ty mi
nemůžeš pomoct, že?“
„S čím?“
„Zack se mě snaží zabít,“ zúží
oči. „A ty to víš.“
Pokrčím rameny. „A Scot tam někde
je. Jdeme za ním?“
Pětku? PĚTKU? Proboha.. :D Je to.. Neskutečně dokonalýý :33
OdpovědětVymazatJá bejt na místě učitelky, tak ti pětku nedávám :D Hey, neprobírali? Uhn, naštvalo by mě -.- :D
Učitelky jsou děvky.
OdpovědětVymazatAž ovládneme svět, spravíme to. ;)
Boží.
Taky miluju karamel :D
Wut, za tohle? Já bych ti dala jedničku už jen za výběr. Zbožňuju tu knihu, je má oblíbená od Kinga.
OdpovědětVymazatOhh a. Jdu s vámi.
To je fakt blbka, je to skvělé, úžasné. :D
OdpovědětVymazat