Pod pohrůžkou smrti se
snažím aspoň trochu žít
Nutno ale podotknout
že mi to moc nejde
vašnosti
a velice se omlouvám
že mrhám vaším darem, pane,
vy, jehož se nikdo o nic neprosil
a od nějž nikdo nic nechce
protože by taky nic nedostal
k někomu musím mluvit
ale proč jste to sakra vy
nudí mě vaše stereotypnost
a taky že mě nutíte žít
a sám se chechtáte v sladké nicotě
a já zatím trpím vaši komedii
a snažím se nesmát příliš
ironicky
taky byste mi mohl natrhnout ret
rozbít čelist a nebo snad
konečně vyplnit vaši pohrůžku
debile zkurvený
(proč mě ta poslední lajna málem rozesmála?)
OdpovědětVymazatProtože jinak by ta báseň byla už úplně k ničemu.
Vymazat