Mlčení

Člověk by rád i něco řekl
Ale mrtví lidé nemluví
A nezdá se to fér, povyšovat se nad mrtvé.

Seberealizací k trvalé...

Utrpení utváří charakter

a tak si tak říkám

pojďme skočit z mostu

ať utváří i

naše těla

I když většina z nás

už to dávno zná

Domácí potřeby

Pardon. Trochu jsem na vás zapomněla. Píšu trochu víc, než nakolik jsem zvyklá a hádám, že... no. Asi je to dobré. Nejspíš je to špatné.

Záleží na úhlu pohledu.

Tak si tak říkám

obchodníci se smrtí jsou ještě milost sama

ale obchodníci s utrpením...

Kdy je asi přestaneme vyrábět

řekněte mi kdo je ještě používá k původnímu účelu

a přitom kolik lidí už ji protáčelo v ruce

Kolik lidí ji protáčí

zas a znova

možná denně

možná právě teď

Ne že by tu nebyly i jiné způsoby

hádám ale že popálit se k smrti

omylem bez skutečného odhodlání

jen z jakéhosi nedostatku zájmu

je přeci jen trochu těžší

než vykrvácet

Takže pokaždý když jdu v drogerii kolem nich

a dívám se na tu vyrovnanou řadu

vypadají docela klidně prodávají se po jedné

říkám si kdy odsud asi sakra zmizí

kdy se kurva přestanou vyrábět

kdy už nebudou potřeba

Ale asi bych měla držet hubu

když mám v Šedym deníku z práce ukradnutou

nejostřejší čepel na trhu

Typizace

Zrcadlo je za mými zády

a ty se vlastně nad ničím nerozmýšlíš

čaj mi hořkne

a my ho zabijeme tak jako tak

jenom tuhle nad kouskem koláče

s jablky a vlašskými ořechy

tiše debatujeme

jak

Odraz

Kdysi jsem padala a padala a padala

dolů a dolů a dolů

a bez pohnutí rtů čekala

jestli mě zachytí tvoje ruce

Hádám ale že po dopadu

už je všechno jedno

Patos

Venku ťape po chodníku pes

a mně to zní jak

bomba

a tak mám malý srdeční záchvat

přitom

když mi určité osoby skočí na záda

nebo

mě polijí vodou

či dokonce

mi vytrhnou sluchátka z uší

...nějak je všechno v pořádku

Ne všechno je něčí vina

Je pozdě

Pozdě v noci abych šla spát

Pozdě v týdnu abych si zapamatovala rozvrh

Pozdě ráno abych vstala

Pozdě pro pokoj

Pozdě pro mír

Pozdě pro slova

Pozdě pro tuhle báseň

Obrys si vybarvěte sami

Jako správný pozér

ráda říkám že místo kvalitních básní

píšu housenky:

jsou trochu divné

a tak nějak nedávají smysl

možná mají potenciál

ale spíš je sežere něco většího

pro vyšší úděl a nebo taky

z hladu

a i ony samy pořád žerou a žerou

pak mi na papíře chybí chybí tuhle slovo

tuhle dvě

myšlenka

písmeno

verš

a nebo

Útržky z diáře

Mám se dobře,

i když věci nejsou dobré.

Život mě ještě nepokořil

svou největší zbraní,

svým životem,

ještě ne.

Vím, že jednou

to tak bude,

já skloním hlavu a

zapláču.

Dnes ale není ten den

a dovolte mi pochybovat,

že to bude zítra,

tak blízko neumím plánovat.

Tak možná,

možná pozítří?

wow i'm sassing myself

"You are growing up."

"Or just getting more fed up with the world.

...well isn't it the same."

I used to follow you in the darkness

I used to follow you in the darkness

but it was okay because you always knew the way back

and I guess there are things you can't do in the light

And one time I stayed there after you turned back home

even when you called me with you

and I was whispering your name

because it belonged here

but I never raised my voice

to let you know where I am

so you could find me and bring me back

I'm sorry

because this time you had to follow me

and that just wasn't right

I'm not really sure why I did that

maybe I just wanted to get to know the darkness

because it seemed like your friend

It was never about the way

it was about holding hands

That even though I wanted to cover my eyes with them

I never did

That even though I was scared to go

I always did

That ever though I didn't know why I trusted you

I did

Maybe I don't even like the light.

Zrcadlo

Proč je

radit cizím lidem

a řešit jejich problémy

a dávat na ně pozor

a starat se o ně

a promlouvat jim do duše

a držet je nad hladinou

a hladit jejich duše

a nepouštět jejich dlaně

lehčí než podívat se sama sobě do očí

Sebereflexe

Když napíšete špatnou báseň

nemažte ji

-

smažte sebe

Amen

Píšu surové básně o životě

plné nasranosti smíšené s výsměchem pokrytcům a sama sobě

zatímco týpek vedle mě čte Bibli

a když odloží tu knihu

vezme do ruky mobil

jen aby otevřel její anglickou verzi

-život je tak pestrej-

pak se otáčí a dává mi letáčky

a je to docela vtipné

protože ještě pořád cítím na rtech

polibek jedné ze svých slečen

Na Čerňáku

Na Čerňáku

vztekle projdu celý nákupní centrum

a nějak mě sere jeho velikost a čistota a stylovost,

jak se všichni tváří přívětivě, ale je to jenom lež,

pokrytci,

a tak potom na ulici mlátím do piana Bohemian Rhapsody ze všech sil

a přijde mi to dekadentsky vtipné,

protože je celé rozladěné a nabubřelé,

stejně jako lidi okolo,

kteří křičí a řvou všude kolem

a přehlušují moje Nothing Else Matters,

zatímco se tiše směji jejich životům

a oni nahlas nenávidí moji hru.

A pak skončím

a ještě před závěrečným akordem

se vzadu za mnou ozve potlesk

a pán bezdomovec mi chválí přednes,

i když tomu nejspíš piču rozumí,

ale i tak ví o životě víc než já.

Zrovna se vrátil z basy

(to není předsudek, sám mi to řekl,

dokonce v tomhle slangu)

ale možná tam nikdy nebyl

a jenom šukal se špatnými lidmi

a tak pak život vyjebal s ním.

Pýtá si ode mě pět korun,

který by mu nemohly stačit ani na den,

a tak tahám z kabelky peněženku,

ani nevím, co mu podávám,

a nakonec jsem to já, kdo děkuje,

a kdo má čistější hlavu, když kráčí špinavou ulicí ke svýmu autobusu,

kde stojí spousta zamračených lidí

a já se jim už zase směju,

protože mám místenku.

A pak začnu přemýšlet, že jsem mu kurva přece mohla dát i ten zbytek drobných,

co jsem v tý peněžence měla,

protože stejně nenávidím, jak jsou ti kovoví zkurvenci těžcí,

aby k tomu pivu nebo vínu

nebo co takovej člověk chlastá

kvůli zapomnění na životní sračky,

měl i na čistou vodu

nebo chleba,

ale za co bych si jinak koupila tu zkurvenou müsli tyčinku,

kterou stejně nikdy nesním.

V metru

Všichni vypadají,

jako by hrozně moc chtěli prostě jen jít domů,

ale že nějak nevědí,

kde to sakra je,

i když by správně měli sedět ve vlaku, co tam míří.

Změna je jen výjimečná.

Vedle mě čte jakási žena knihu o umělé inteligenci,

asi by se jí nějaká hodila,

ale možná je naopak velice uvědomělá

a já bych se s ní měla zakecat o smyslu života,

jen abych nakonec vystoupila na Čerňáku jako vždycky,

a dozvěděla se úplný hovno.

Než ji stihnu poslat do prdele, vystoupí na Vysočanské.

All hail to Mr. Bukowski

dneska je hrozně lehký

být naprostým umělcem

hipsteři by vás to naučili

jen za pár stovek měsíčně

což stojí internet

i když v dnešní ekomonický situaci

je děsně nevýhodný mít dítě

„kdyby dementi uměli lítat

moje škola je letiště“

plave mi tu ovadlý žralok

květiny a srdíčka a čokoláda

když budu ještě chvilku plácat hovna

možná to bude něco znamenat

a já si budu moct dovolit polívku

z vlastního mozku

pseudo pseudo pseudoživot

„proč tomu tak je?“

I was never good at suicide

do not want to be born at all

and anyway the wind blows

im a dickhead

„The writing's easy, it's the living that is sometimes difficult.“

„I sucked mostly at the musical classic boys.“

18/8/15

Šedivá inspirace

Pražský sídliště

Bláznivý smích a

Spousta spousta slov

Přezrálá motivace

Který chceš ještě

A pak už nic než

Spousta spousta slov

Nepřestává pršet

Plavání v bazénu

Čokoláda v plicích

Spousta spousta slov

Všude se chceš zdržet

Modlitba pro Martu

Rozhovory plné

Spousty milých slov

6/7/15

Dvě ráno,
cizí pokoj a dusno,
výhled na noční město,
pravidelný zvuk větráku,
vůně terpentýnu,
postavy a umění,
love of my life

Tři ráno,
lépe se dýchá,
modrošedá,
výprava na záchod,
vůně terpentýnu,
cizí spánek a sny,
love of my life

Čtyři ráno,
tichoučký úsměv,
mírný východ slunce,
klapot klávesnice,
vůně terpentýnu,
patos a nostalgie,
love of my life

I don't quite understand

ok this one's pretty old

my classmate told us in english lesson

that success is when you grow up

finish school and find good job

and that would make him happy

I don't know, fucked up adults

caring just 'bout money and all that fucking bills

don't really seem like super thing so me

what is happy about that?

you're just not able to be happy at all

can't do what you wanna do

can't take a rest

can't fail any test

can't can't can't can't can't

and you're just closer to death

what is happy about that?